Hovory stále padají . . .

22.11.2001     Mr. B

Dlouho jsme pátrali po příčínách trvalého rozporu mezi našimi subjektivními pocity i nářků z jiných stran a výsledky měření RadioMobilu, které nejen, že nenaznačovaly nějaký závažnější nedostatek, ale dokonce i vykazovaly blíže nespecifikovaná zlepšení. Stará bolest v podobě nezdařených HO je snad největší technickou slabinou tohoto operátora a dá se nadneseně říci, že kazí jinak výborný dojem z Paegasí sítě. Ta za poslední rok výkázala nebývalý nárůst a jednoznačně sebrala Eurotelu právo označovat svoji síť za nejdokonalejší, nejlepší, nejspolehlivější atd. atd. Problém, o který se jedná, pravděpodobně nezaznamenají ti, kteří se vyskytují s mobilním telefonem na jednom místě. Za to ho pocíťují zejména uživatelé, kteří se při telefonování pohybují - čím rychleji, tím víc. Nezdařený HO se dá definovat jako nepředání hovoru vhodnější (silnější) buňce s možným důsledkem jeho úplného přerušení při opuštění oblasti dosahu signálu z obsluhující buňky. V praxi se to projevuje tak, že ačkoliv jste ve velmi silném signálu blízké BTS, voláte přes nějakou vzdálenou na které jste hovor započali a ze které síť nedokázala hovor na tu blízkou předat. RadioMobil používá při měření sítě, podobně jako ostatní operátoři, metodu, kdy jsou stále dokola sestavovány hovory 90 sekund dlouhé s následnou 30 sekund dlouhou pauzou. Takto lze poměrně úspešně testovat zejména úspěšnost sestavení hovorů či kvalitu a sílu signálu. Tato metodika však není schopná odhalit právě problém nezdařených HO, které Paegasí síť trápí. Za 90 sekund ujedete v centru města dva semafory, na dálnici 3 km. V obou případech je však poměrně malá pravděpodobnost, že vůbec k nějakému HO dojde, natožpak aby hovor stačil z důvodu neúspěšného spadnout. Po té se nelze divit, že statistiky logicky musejí mlčet a RadioMobil nevidí v nezdařených HO problém. 90 sekundová doba testovacího hovoru je vyvozena z průměrné délky telefonního hovoru v síťi. Je však dosti ošidné použít tuto délku i pro testování, protože výsledky statistik pak říkají jen to, že bez problému jsou hovory průměrně dlouhé či kratší. Uvážíme-li, že průměrnou délku hovoru v síti definují z jedné strany množství spojení spadlých na záznamník, či krátkých hovorů méně bonitní klientely pak opačný pól tvoří "byznys" zákazníci s hovory dlouhými výrazně nad průměr. A právě hovory dlouhé, typické pro tuto nejbonitnější a nejzajimavější klietelu, jsou pak zcela mimo zásah testu. Při tom právě tato klientela je na jakýkoliv problém v síti velmi citlivá a vyžaduje za svoje peníze perfektní služby, které by se měly projevit v bezvadně fungující síti. Není nic horšího, když prostě něco důležitého řešíte z auta a vaše soustředění naruší nejdříve snížená kvalita hovoru, pak půlminutové překřikování "haló, slyšíme se?" následované skončením spojení a opět displejem plným čárek signálu. Volbou délky testovacích hovorů se tedy testování může soustředit např. na úspěšnost sestavení hovoru (velký počet krátkých hovorů) nebo na testování úspěšnosti HO či kvality spojení(hovor nekonečně dlouhý). Oněch 90 sekund je tedy zjevným kompromisem mezi obojím a plně se soustředit na problém nezdařených HO by znamenalo výrazné vychýlení k době delší či testu speciálnímu. A pak by už subjektivně vnímané problémy s nezdařenými HO statistiky jistě potvrdily . . . a technické oddělení by se jimi (snad) začalo zabývat : )



© 1997 - 2017 GSMweb.cz