Mikrocelly (vs. Makrocelly)

23.9.2001     Mr. B

V minulém článku rozebírajícím způsoby pokrytí bylo načnuto téma mikrocell. Ohlasy na sebe nedaly dlouho čekat a nezbývá, než se k tomuto tématu vrátit trochu podrobněji. O Oskarovi se opět bavit nebudem, protože žádné nemá, zato Eurotel i Paegas je začali budovat nedlouho po startu svých sítí přibližně v roce 1997. V případě Eurotelu se jednalo o poněkud rychlejší nástup. Jeho síť si totiž zažila v místech s hustým provozem po jisté období přetížení. Není to nic neobvyklého, když operátor nedokáže vzhledem ke zřejmým skutečnostem okamžitě zvládnout neočekávaný nápor zákazníků. Tento úkaz se kdysi stal jak Eurotelu v obou jeho sítích, tak později i RadioMobilu a v letošním roce má tyto problémy Oskar (dodnes si pamatuji, jak se Antonín Charouz někdy v roce 1992 svěřoval legendárnímu pořadu Auto-Moto-Revue se zkušenostmi s autotelefony a neopoměl zmínit, že síť je posledních měsících přetížená - tehdy však celou Prahu obsluhovala jediná BTS umístěná na žižkovském TV vysílači a telefon stál více než 100 000, a chleba 10, a jízdenka z Prahy do Brna 40, a dolar byl za 25, a .....).

A zpět k mikrocellám. Kromě jiného si Eurotel tehdy pomohl i výstavbou mikrocell, můžeme-li tomu tak říct. Ony to ve skutečnosti byly a jsou spíše streetcelly, neboť se jednalo o směrové antény umístěné v úrovni mezi prvním a druhým patrem budov docela slušně výkonově napálené. Většinou se jedná o pokus o diverzní příjem se dvěma kratičkými F-panely nebo o jedinou anténu většího rozměru, která se o diverzitu snažila za pomocí tzv. horizontálně-vertikální polarizace (na jejích základech byla později vyvinuta dnes většinově používaná +/- 45° polarizace, známější spíše pod názvem X-Pol). Pokud by se na ně chtěli podívat, zkuste hledat třeba v Praze na obchodním domě Krone (H/V), Spálená x Lazarská (H/V), u Adidasu naproti Bílé Labuti (2xF-panel), na budově DOS na Žižkově (H/V), na Strossmayerově náměstí (2xF-panel) nebo třeba v Brně na nám. Svobody x Běhounská (H/V) či v Plzni na náměstí Republiky (H/V). Většinou jsou docela slušně maskovány a často tak silné, že v jejich blízkosti se vám může stát, že zahlcují vstupní díl FM příjmačů (ať už autorádií, či walkmana v tramvaji). Bylo by zajímavé vědět, jak to ovlivňuje zdraví osob setrvávajících v jejich blízkosti, každopádně já se jim obloukem vyhýbám. Celkem postavil Eurotel v letech 1997 a 1998 takových streetcell po Praze několik desítek; v ostatních velkých městech jde spíše jednotky. Pak však od jejich další výstavby upustil a novější asi nenajdete. Důvodů, proč tak učinil, je asi více. Od té doby řeší Eurotel kapacitní problémy dalšími makrocellami a v hojné míře také indoor rozvody.

U Paegasu byl nástup mikrocell o mnoho pomalejší, stejně, jako se pomaleji zvyšoval provoz v síti. Pokud si dobře vzpomínám a nepočítám tak nějak samozřejmou mikrocellu na sídle v Londýnské, pak první mikrocellou byla maličká OMNI anténa na úrovni prvního patra na Hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze někdy v zimě 1997/98. Od té doby přibyly přesně takových mikrocell v našich největších městech stovky a k jejich výstavbě se Paegasí plánovači uchylují čím dál tím častěji (k nim můžeme připočítat ještě několik X-Polových streetcell postavených v letech 98/99/00). Jediným rozdílem proti těm nejstarším je to, že ty dnešní jsou většinou duální. Někdy je použita pro obě pásma anténa jen jedna, někdy jsou obě pásma oddělena a na nosníku můžeme najít antény dvě. Ta kratší je pro pásmo 1800 a má poloviční fyzickou délku při stejné elektrické. Ta delší je pak logicky pro pásmo 900. Většinou má délku cca 20 cm, pokud je pásmo 1800 odděleno, jeho anténa má délku jen okolo 12 cm a většina lidí ji ani nepostřehne. Jsou však i mikrocelly s OMNI anténou 35 nebo 75 cm dlouhou (Praha, na Floře nebo v ul. Veletžní, Brno, nám. Svobody či Česká).

Co se samotné technologie týká, není nijak rozměrná a jedná se typicky o "krabici" cca 50x40x20 cm velkou, která se věší na zeď v podstatě kamkoliv, kde neprší. Dostanete z ní dvě nosné frekvence (cca 14 hovorů) buď na 900 nebo na 1800 MHz. To znamená, že pokud má být tato BTS duální, jsou tyto krabice dvě a hovorová kapacita 28 hovorů (dnes již však nižší o time-sloty vyhrazené pro GPRS). K tomu musíte přidat ještě podobně velkou krabici technologie mikrovlnného spoje (pokud je vzdálenost nižší než 300 metrů, lze použit laserový spoj. Externí technologii nemá a zvládne ho instalovat i vaše tchyně; nepotřebujete na něj žádné povolení a ze střechy přivádí data via E1 rovnou do BTS) a krabici se záložním zdrojem (nepovinná). Občas se objevují i mikrocelly s větším počtem nosných, než 2 či 2+2, ale to pak už není ona "malá krabice, co se věší na zeď".

Hlavní rozdíl proti makrocellám:

  • akvizitoři a plánovači musí vynaložit poloviční úsilí pro zvládnutí umístění technologie i antény vzhledem k mechanickým rozměrům, ale i dalším věcem, jako třeba menší spotřebě energie, nebo podstatně průchodnějšímu povolovacímu řízení, kde by památkář či jiná byrokratická havěť makrocellu nestrpěl.
  • technologie mikrocelly přijde na polovoční peníz
  • najít pro mikrocellu volné frekvence a sladit ji s ostatními BTS vyžaduje poloviční usilí, než v případě makrocelly
  • a teď to hlavní: standardní makrocella o třech sektorech o čtyřech nosných přináší proti mikrocelle na stejném místě tři až šest krát větší hovorovou kapacitu (typicky dvanáct nosných ku dvěma na 900) a při tom o řád důkladnější pokrytí, kdy dosah se nepočítá na desítky metrů, ale na stovky, signál pronikne i za roh do sklepa, nejsou tak velké problémy s hand-overy ve vyšších rychlostech a interferencemi ve vyšších patrech.

    První mikrocelly začal RadioMobil stavět jen jako jako doplněk na svých makrocellách, kdy prostě j ednoduše přidal na BTS další sektor a jeho signál svedl do úrovně prvního patra na OMNI anténu. Až potud by to bylo samozřejmě naprosto v pořádku, pokud by v posledním roce plánovači nepodlehli doslova mikrocellí mánii (dnes je jich např. v Praze cca 200) a nezačali do center dvou největších měst sázet množství "stand-alone" mikrocell, které jsem popsal v předchozích odstavcích. O tom, že čtyři až šest mikrocell může podat srovnatelný výkon jako jedna slušně umístěná a nakonfigurovaná makrocella není pochyb, ale po ekonomické stránce je to naprostý nesmysl. Akcionář RadioMobilu asi netuší jak na technickém mrhají jeho prostředky. To u Eurotelu umí všeobecně počítat lépe a svěřené peníze investují více s rozumem. To se projevuje i jinde, než nestavěním mikrocell, které by měly být spíše jen jednou z více možností při řešení kapacitních problémů, než základním nástrojem pokrytí. Avšak o tom zas někdy jindy, vždyť popis nechopnosti technického oddělení RadioMobilu vydá na seriál o mnoha dílech...

    Příklad 1: Praha, oblast okolo Palmovky je pokryta nejen makrocellou, ale i třemi mikrocellami tvořící trojúhelník: křižovatka šalin Libeňský most x Zenklova, domek u autobusového nádraží x Ronkova a Sokolovská x Palmovka. Jedna makrocella uprostřed tohoto trojúhelníku by bylo řešení levnější a při tom by zajistilo celkově kvalitnější signál i vyšší kapacitu v oblasti.
    Příklad 2: Taktéž centrum Brna RadioMobil posypal téměř desítkou mikrocell, zatímco tři makrocelly by udělaly stejnou práci kvalitněji, jedna třeba např. místo čtyčúhelníku mikrocell Česká x Skrytá, Česká x Joštova, Rašínova x Běhounská (Moravské nám.), Kozí.
    Příklad 3: (kontrolní otázečka): Sedíte ve sklepních prostorech příjemné hospůdky a Paegasí mikrocella je od ni vzdálena padesát metrů, zatímco Eurotelí makrocella metrů sto. Který z těchto operátorů zde mít signál pravděpodobně bude a který ne? Odpověď si napište na papírek a pošlete na technické odd. Radiomobilu a na obálku napište heslo "Jak udělat s co nejvíce BTSkami co nejmenší pokrytí" : )



    © 1997 - 2017 GSMweb.cz